|
Děj swingového muzikálu začínal ve třicátých letech a sledoval, jak se hrdinové pozvolna proměňují v letech čtyřicátých, padesátých a šedesátých. Kromě toho, že pochopitelně stárnou, mění se totiž také jejich názory na svět kolem...
Po úspěchu činoherního zpracování Chevallierova slavného románu Zvonokosy jsem byl osloven vedením Městského divadla Most, abych uvažoval o další spolupráci. Uvažoval jsem a kromě uvažování jsem ve spolupráci s Romanem Štolpou napsal původní swingový muzikál, který muzikou doprovodil Petr Hanzlík. Premiéra se konala následující sezónu.
Ukázka:
| Verona v chudě vyhlížejících šatech venkovské hospodyňky vejde na scénu společně s režisérem Fryšem. Verona nevěřícně vrtí hlavou. | | Verona: | Já prostě nemůžu uvěřit, že my dva, spolu, děláme… no, takovouhle věc… | | Fryš: | Co je na tom? | | Verona: | Udělal jsi… vlastně oba jsme udělali tolik filmů, na který pěli kritici ódy jak od Beethovena… a teď budeme točit veselou taškařici z venkovského života… Sedum dětí pláteníka Truhláře. Taková blbost. | | Fryš: | No jo, ale… | | Verona: | Já vůbec nevím, o čem to je. Já jsem to nepochopila. | | Fryš: | Tam jde o záměnu, rozumíš… Von se tam přistěhuje a lidi si myslej´, že se jmenuje Pláteník a je truhlář… jenže von se jmenuje Truhlář a ve skutečnosti je pláteník… | | Verona: | A co? Kde je nějakej vztah? Kde je nešťastná, nebo třeba i šťastná láska? Kde jsou nádherný kostýmy, co je budeme šít v Modes Robes a ženský budou vzdychat, vždycky, když je budu mít na sobě? Kde jsou interiéry, do kterejch se nikdo z těch, co si vystojej frontu na lístky nikdy nepodívá? | | Fryš: | Nejsou. A nebudou. | | Verona: | Já tohle nechci dělat. Nemusím přece za každou cenu točit. Já se můžu živit i jinak. | | Fryš: | Odmítni to a budeš se muset živit jinak. | | Verona: | Co bys dělal ty, kdybys netočil? | | Fryš: | Byl bych mrtvej. Hele, já z toho taky nemám žádnou radost, ale je to to jediný, co se teď dá dělat. | | Verona: | No tak to dělej. Ale beze mě. | | Fryš: | Počkej, neblázni… | | Verona: | Já neblázním, já balím kufry. | | Fryš: | Toho pláteníka bude hrát Jirka Jánský. | | Verona: | Proč mi to říkáš? | | Fryš: | Myslel jsem, že to budeš chtít vědět. Mohli byste zase spolu… | | Verona: | Jo, ale to bys musel napsat něco smysluplnýho a ne Klapzubovu jedenáctku z vesnickýho prostředí, nebo jak se to jmenuje. | | Fryš: | Sedm dětí pláteníka Truhláře. | | Verona: | Tím hůř. | | Fryš: | Jirkovi to nevadí. | | Verona: | To mi je líto. Myslím to vážně. | | Fryš: | Je to tvoje poslední slovo? | | Verona: | Poslední slovo… To zní docela osudově, viď? Jenže zkus se na to podívat taky z mojí strany. Poslední slovo Verony Michalové byla její role Viktorky od splavu v povedené taškařici Pláteník Truhlář a sedum trpaslíků. | | Fryš: | Moc vtipný. | | Verona: | Ne, není to vtipný. Je to smutný. |
Text divadelní hry ve formátu .pdf najdete v sekci Ke stažení, v kategorii Divadelní hry.
|
